Zkušenosti žen

„V Amsterdamu i v Praze se jako doktorka pořád honím. Myslela jsem, že potřebuju masáž, abych uvolnila svaly, ale dostala jsem něco úplně jiného. Honza mě naučil se prostě odevzdat. Žádný tlak, jen klid a bezpečí. Odcházela jsem lehká jako pírko a ten pocit mi vydržel několik dní. A co víc, večer jsem zalehla a spala až do rána! Pokud se cítíte vyždímané, tohle vás vrátí k sobě."

„Jako sestra se pořád starám o druhé, ale po ztrátě v rodině jsem se úplně sesypala. Cítila jsem se uvnitř roztříštěná a zamrzlá. U Honzy jsem poprvé po dlouhé době pocítila teplo. Nemusel říkat nic, jeho ruce mi pomohly ty kousky mého já zase poskládat k sobě. Strach zmizel a já zase začala cítit své tělo jako domov."

„V ordinaci často komunikuji s lidmi ve stresu a sama jsem k tomu mívala blízko. Honzova péče je nyní pro mě způsob, jak nedovolit hlavě, aby podlehla. Není to klasické prohmatávání zad, je to hluboký klid, kde se napětí prostě rozpustí. Je to nejlepší způsob, jak se začít ve svém těle cítit zase dobře.“

„Jako fyzioterapeutka o svalech vím skoro všechno, ale Honza mi ukázal, že dotek umí víc než jen napravovat tělo. Pracuje s takovým respektem a pokorou, že jsem se nebála pustit i ty největší bloky, které jsem v sobě nosila. Je to čisté, bezpečné a nesmírně ulevující. Někdy je dotek rukou silnější než tisíc slov."

„Kvůli starým úrazům a špatným zkušenostem u doktorů jsem se bála jakéhokoli doteku. Úplně jsem v těch nejcitlivějších zónách zkameněla. Honza na mě nespěchal. Přikryl mě dekou, dal mi čas a já poprvé pochopila, že mi tady nikdo neublíží. Moje tělo se po letech konečně uvolnilo. Zjistila jsem, že si můžu pamatovat i laskavost, ne jen bolest."

„Po špatné zkušenosti s násilím jsem se bála kohokoli pustit k sobě. U Honzy se čas zastavil. Jeho dotek byl tak čistý a předvídatelný, že se můj vnitřní strach pomalu rozplynul. Už se neleknu, když se ke mně někdo přiblíží. Pomohl mi zacelit rány na duši a vrátit mi pocit, že jsem v bezpečí."

„V ordinaci musím být pořád ta silná a profesionální „v plášti". U Honzy jsem to brnění mohla konečně shodit a být prostě jen ženou. Má moji naprostou důvěru. Ta péče mi vrátila chuť do života a sílu, kterou jsem v té každodenní rutině začala ztrácet. Cítím se teď zase jako jeden kus – tělo i duše dohromady."

„Přijela jsem z USA se skvělým vzděláním, ale s velkým blokem uvnitř. Uměla jsem léčit ostatní, ale sama v sobě jsem se cítila zamčená. Honza vytvořil prostor, kde jsem nemusela nic „předvádět". Ten krunýř, co mě roky dusil, začal praskat. Konečně se cítím svobodná a ve svém těle se mi zase dobře dýchá."